KUNOVSKÉ VYVOLÁVKY

 

Vyvolávky tvoří neodmyslitelnou a stěžejní část jízdy králů. Jsou každoročně aktualizovány a největší úspěch mají ti vyvolávači, kteří dokáží v sedle koně pohotově reagovat na okamžitou příležitost a konkrétního přihlížejícího, ať je jím náhodný kolemjdoucí nebo veřejně známá osoba. Ten, komu je vyvolávka určena, pak vyvolávače ohodnotí drobným finančním obnosem – dříve se zastrkával za holínky, dnes k tomuto účelu slouží kovové pokladničky, které visí jezdcům u pasu.

Vyvolávky můžeme dělit na ty, které se v čase ustálily a používají se takřka v nezměněné podobě, a na vyvolávky proměnlivé, které reagují na konkrétní situaci. Stěžejní jsou pak královské vyvolávky, které se vztahují k výběru darů na královský poklad. Jejich záměrem je uklidnit publikum, upoutat jeho pozornost a upozornit na to, že jízda králů začíná.

Hýlom, hýlom – slova, která uvádí vyvolávky – vychází z maďarského „hívom“, což znamená „volám“. Pravděpodobně se k nám dostaly v době uherské nadvlády v 10. až 12. století nebo v období 17. – 18. století, kdy Slovácko tvořilo hraniční území mezi Uhrami a rakouským císařstvím.

Různé vyvolávky jsou používány pro různé situace:

  • Cesta od domu krále k radnici: „Na krále, mamičko na krále! Máme krála chudobného, ale zato poctivého.“
  • Žádání starosty o povolení k jízdě: „Hýlom, hýlom! Horní, dolní, domácí i přespolní, počúvajte, co vám budu povídat o svatodušním pondělí. Počúvajte, vy starosto, máuo, co sa téjto noci stauo. Ukradli nám krála na horách, na dolách, na uherských pustinách. Darmo zme sa namáhali, koně darmo šturmovali, krála zme už nedostali. Proto zme sa nemeškali, na hradišťsku cestu dali a nového krála vyjednali. Náš král je bez je bez hany a statků, bez královských pokladů. Proto chceme jezdit mezi ludem a královský pokuad zbečelujem. Proto zme vás, starosto, dojeli požádat, abyste nám dovolili vybírat.“ (Starosta nebo jiný představitel obce pak uděluje povolení slovy „Já vám vybírání po obci povoluju, a toto vám nařizuju! Abyste si krála ukrást nedali a Kunovjanom hanbu neuděuali.“)
  • Vyvolávky před radnicí: „Pane předsedo! Chceme, abyste Kunovjany chrániu a před cizíma nájezdama našu obec brániu“ (rok 1972 – čtvrtý rok okupace našeho státu vojsky Varšavské smlouvy)
  • Vyvolávky při objížďce obcí:
    • „Před týmto domem je rozkvetuá hruška puánka, to že tu bývá Josefa Chrástkového galánka.“
    • „U tohoto domu dostau sem kouáčka, protože moje kmotřenka majú hodného kmocháčka.“
    • „Před vaším domem sunéčko svítí, že tady majú cérečku jak kvítí.“

Najdou se i vyvolávky méně vhodné, nikdy by ale neměly snižovat lidskou důstojnost. Jednou z méně vhodných vyvolávek byla např. tato: „Před týmto domem léce hodně much, protože strýček Zajícůj majů veliký břuch.“

Zaznamenaných vyvolávek jsou samozřejmě stovky a každý rok další přibývají.

Zdroj: kniha Jízda králů v Kunovicích (kráceno a upraveno)