Král je vždy nejmladší z jezdců, jeho věk se pohybuje v období zrání či dospívání. Kunovicích se traduje, že „za krála mosí byt vyjednán takový chlapec, který si z brady neotírá mateřské mléko, ale ani vúsy“.  S tímto věkem, kdy se z chlapce stával muž, byl také kdysi spojen rituál zvaný postřižiny – z hlavy chlapce byl slavnostně odstřižen pramen vlasů, snad jako náhrada lidské oběti za částečnou oběť jeho těla. Jde o jeden z velmi starých rituálů, popsaných ve staré Číně již asi před čtyřmi a půl tisíci lety. Doložen byl ale také u původních obyvatel Peru, u Germánců, na Kyjevské Rusi, Ukrajině či v Polsku.

Pohanské rituály byly později nahrazeny křesťanskými a v období letnic a svatodušních svátků (tedy v době, kdy se konala i jízda králů) se dodnes udělují svátosti biřmování. V raně křesťanském období biřmování následovalo ihned po křtu, později (v době, kdy se novorozenci začali křtít více) se tento obřad přesunul na období mezi osmi a čtrnácti lety. A právě tato věková hranice je určující pro výběr mladých králů.

Král je oděn v ženském šatu, na hlavě má korunku s pentlemi, přes prsa nebo do kříže nosí šerpu. Důležitým atributem je bílá nebo červená růže, kterou král po celou dobu jízdy svírá v ústech. Má zvýraznit jeho mlčenlivost, vznešenost, ale i nevinnost, panictví.

Po boku krále jedou dva muži s mečem – pážata, která mají krále chránit. I oni jsou oděni v ženském šatu a příliš nemluví. Funkci dříve vykonávali zralí muži, vždy s vojenskými zkušenostmi, obvykle ženáči a dobří hospodáři. Museli být fyzicky zdatní, neboť právě na nich závisela bezpečnost svěřeného krále. Pážata jako ochránci krále se v Kunovicích podobně jako král nikdy nevolí, ale vyjednávají. Od ostatních jezdců se král a pážata vždy viditelně odlišují. Barevnost použitá v oděvu zmíněné trojice musela vždy vycházet ze symboliky nevinnosti, jejich koně jsou zdobeni oproti ostatním jen střídmě.

Doprovod (družinu) krále vždy tvořili chlapci, kteří měli být odvedeni na vojnu. Tento zvyk trvá i po zrušení základní vojenské služby a v Kunovicích dodnes platí, že družina krále musí být tvořena svobodnou mladou chasou.

V Kunovicích je o kralování velký zájem – letošní král Daniel Kozelek je na seznamu zapsán již od svého narození. Role krále však neznamená pro vybraného chlapce a jeho rodinu jen čest, je s ní spojena i celá řada povinností. Několik měsíců před akcí se chlapec učí jezdit na koni a nutná je také zkouška kroje. Budoucí král také většinou pochází z folklorně založené rodiny, musí umět zpívat a nesmí mu být cizí ani verbuňk – tyto dovednosti využije jak při svém představení v rámci velikonoční zábavy, tak v sobotním programu jízdy králů v pořadu „Na krála, matičko, na krála!“. Článek o letošním králi si můžete přečíst zde.

Zdroj: kniha Jízda králů v Kunovicích (kráceno, upraveno, doplněno)

 

FOTOGALERIE KRÁLŮ

FOTOGALERIE DRUŽIN

Fotografie: Archiv města Kunovice