Definice říká, že banderium může představovat šlechtický jízdní oddíl v Uhrách nebo hudební jízdní skupinu mužů na koních ve slavnostním průvodu, třeba v podobě dechové kapely. Byla zpravidla krojovaná a v 19. století na Moravě oblíbená hlavně na Hané. Banderia se účastnila především venkovských slavností, ale často zajížděla na významné národní oslavy.

V osmdesátých letech 19. století za c. k. Rakouska byla na našem území založena organizace, která se svou účastnila slavnostních průvodů. Jejími členy byli především vysloužilí dragouni. Po zrušení poddanství vznikala na vesnicích selská jezdecká banderia. Později vznikla tzv. Selská jízda, jejíž hlavní činností byla účast v průvodech při různých národních slavnostech.

V roce 1924 došlo k obnovení starých banderií, opět pod názvem Selská jízda. Jejím hlavním úkolem bylo naučit venkovany správně se chovat ke koním a také na nich jezdit. Členové Selské jízdy předváděli ukázky výcviku koní i své jezdecké vyspělosti na různých vystoupeních. Úzce spolupracovali se Sokolem, střeleckými organizacemi i armádou. V roce 1942 byl spolek nacistickou okupační správou zakázán, mnoho jeho členů nacisté popravili nebo odvezli do koncentračních táborů. Činnost selských jízd pak definitivně přerušil únorový převrat.

V Kunovicích se banderium jezdívalo od nepaměti jako doprovod vzácných hostů, kteří v obci krátce pobývali nebo jí projížděli na svých pracovních či reprezentačních cestách. První doložená zmínka o jízdě banderia v Kunovicích pochází z roku 1771. Banderiem byl tehdy doprovázen do Uherského Hradiště Josef II., který nocoval na kunovické faře.

Doložena jsou i další banderia, zejména z návštěv vzácných církevních hodnostářů – například arcibiskupa Theodora Kohna, biskupa Aloise Josefa Kolovrata či arcibiskupa Leopolda Prečana. Banderium ale doprovázelo i další osobnosti – třeba Tomáše Garrigue Masaryka, který v roce 1924 cestoval po Moravě a zastavil se na kunovickém vlakovém nádraží. Pozdravit jej tehdy přišlo asi dvacet tisíc obyvatel z celého kraje, mnoho z nich v kroji.

Dalšími osobnostmi, které banderium na cestách doprovázelo, byl prezident Edvard Beneš, novokněz P. Josef Kolečkář či tehdejší předseda Lidové strany a člen zahraniční vlády v Anglii Mons. Jan Šrámek. Z posledních let můžeme jmenovat banderium u příležitosti přivítání J. E. Jana Graubnera, který přijel do Kunovic posvětit sousoší u kostela.

 

BANDERIA V HISTORII KUNOVIC