Panský dvůr
Dnešní komplex pozdně renesančních budov v centru města představuje staleté tradice Kunovic, o nichž první písemná zmínka pochází z roku 1196. To už zde bezpochyby stálo opevněné sídlo moravských Přemyslovců. O jeho lokalizaci však nemáme žádné doklady. Dnes už se můžeme jen domnívat, že to byla tvrz či hrad a v jeho blízkosti také dvůr. Listinná zmínka z roku 1301 zaznamenává ustanovení krále Václava II., který si ponechává ve svých rukách dvůr s čeledí. Král Jan Lucemburský v roce 1325 rozhodl o zboření hradu v Kunovicích, ponechal zde dvůr a mlýn. V průběhu staletí dvůr i tvrz byly přestavovány a měnily podobu. Vystřídalo se zde mnoho majitelů. K nejvýznamnějším patřil rod pánů z Kunovic, který se řadil mezi vlivnou a bohatou moravskou šlechtu. Dvůr jim náležel v 15. a 17. století. Na přelomu 16. a 17. století je dokladováno, že zde stál zámek starobylého původu a při něm dvůr panský dobře vystavěný. Posledním pánem z Kunovic byl Jan Bernart, který se přidal ke vzbouřené šlechtě. Po bitvě na Bílé hoře jeho majetek, včetně kunovického zámku i panského dvora, přešel do rukou knížat z Lichtenštejna. Poté zprávy o zámku mizí a v Kunovicích se uvádí už jen panský dvůr. V roce 1923 přešel do majetku země Moravskoslezské. Vznikl zde školní statek. Po roce 1961 zde hospodařil státní statek, později zemědělské výrobní sdružení. V průběhu desetiletí došlo k jeho značné devastaci. Po revoluci v roce 1989 byl ve vlastnictví soukromých subjektů. Dne 15. 9. 1994 byl prohlášen kulturní historickou památkou. V roce 2005 přešel kompletně celý rozsáhlý komplex o rozloze tří hektarů do majetku města. V letech 2008 – 2011 díky finanční podpoře z fondů Evropské unie proběhla rozsáhlá přestavba hlavní části nemovité kulturní památky na podnikatelský inkubátor.
Odkaz: Panský dvůr – Pohledy do historie
Kostel sv. Petra a Pavla
Je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic
přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18.století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759 – 1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu, byl zaklenut a střecha pokryta taškami. Vystavěna byla věž se sakristií v přízemí a skladištěm v prvním patře. Podobu, kterou kostel získal při této přestavbě, si zachoval do dnešní doby. Za důležitou zmínku jistě stojí slavnostní svěcení dvou nových zvonů, z nichž jeden nese jméno Marie (620 kg) a druhý sv. Josef (340 kg), které se konalo 21.září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera.
Kaple
Kaple Panny Marie K dalším významným památkám náleží kaple P. Marie v blízkosti kostela, která se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejím patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18.století.více
sv. Florian
Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí také plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777, umístěná před kostelem.
Jan Nepomucký
Druhou největší plastikou je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící na severní straně kostela. Autorem byl Václav Bok.
Cyril a Metoděj
Na severní straně kostela je umístěno rovněž Bokovo sousoší sv. Cyrila a Metoděje, datováno 1887.
sv. Anna
Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904.
Socha sv. Anny
U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887.
p. Marie Lurdská
Za městem u silnice do Míkovic uvidíme sochu P.Marie Lurdské z roku 1932.
Památník
Památník osvobození, stojící na mohutném soklu uprostřed města, byl odhalen 28.října 1946 a je dílem místního rodáka, akademického sochaře Jana Habarty.
Kříž Petříkovec
Nejstarší kříž pochází z roku 1747 a je umístěn v trati Petříkovec za městem, při silnici do Ostrožské Nové Vsi.
Kříž 1865
Před kostelem stojí kříž z roku 1865.
Kříž u kostela
U kostela při silnici se nachází další kříž, který je datován k roku 1867. Ze stejného roku pochází i kříž , stojící u silnice do Hluku pod cihelnou. V zahradě domu č. 1125 v ulici Na Rybníčku můžeme vidět kříž z roku 1868. Před kostelem stojí proti sobě dva kříže, pocházející z roku 1865 a 1870.
Hřbitovní kříž
U vchodu na hřbitov nalezneme kříž z roku 1890 a uprostřed hřbitova ční kříž z černé žuly, postavený nákladem farníků v roce 1951. V ulici Na Bělince spatříme další kříž z dílny F. Zbořila, pocházející z roku 1893.
Kříž
V trati Dlouhé, na rozcestí polních cest mezi dvěma kaštany, stojí kříž, který nechali v roce 1932 postavit Jiří a Marie Habartovi. Na žulové desce je nápis: Pozastav se lidská duše, zbožně popatř na ten kříž, k němu lásku, úctu uchoveja buď jist, že zvítězíš.
Kříž Osvobození
Aby výčet křížů v obci byl úplný, je třeba vzpomenout ještě dva kříže. Na Záhumní stojí železný kříž s kamenným podstavcem z roku 1851 a na Suchém řádku stával pod lipou kamenný kříž z roku 1828, který se však do dnešních dní nedochoval.
Sochy na náměstí
Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou umístěné na prostranství před poštou v roce 1997, Autorem je akademický sochař Bořek Zeman. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák téhož autora.