Panský dvůr

Dnešní komplex pozdně renesančních budov v centru města představuje staleté tradice Kunovic, o nichž první písemná zmínka pochází z roku 1196. To už zde bezpochyby stálo opevněné sídlo moravských Přemyslovců. O jeho lokalizaci však nemáme žádné doklady. Dnes už se můžeme jen domnívat, že to byla tvrz či hrad a v jeho blízkosti také dvůr. Listinná zmínka z roku 1301 zaznamenává ustanovení krále Václava II., který si ponechává ve svých rukách dvůr s čeledí. Král Jan Lucemburský v roce 1325 rozhodl o zboření hradu v Kunovicích, ponechal zde dvůr a mlýn. V průběhu staletí dvůr i tvrz byly přestavovány a měnily podobu. Vystřídalo se zde mnoho majitelů. K nejvýznamnějším patřil rod pánů z Kunovic, který se řadil mezi vlivnou a bohatou moravskou šlechtu. Dvůr jim náležel v 15. a 17. století. Na přelomu 16. a 17. století je dokladováno, že zde stál zámek starobylého původu a při něm dvůr panský dobře vystavěný. Posledním pánem z Kunovic byl Jan Bernart, který se přidal ke vzbouřené šlechtě. Po bitvě na Bílé hoře jeho majetek, včetně kunovického zámku i panského dvora, přešel do rukou knížat z Lichtenštejna. Poté zprávy o zámku mizí a v Kunovicích se uvádí už jen panský dvůr. V roce 1923 přešel do majetku země Moravskoslezské. Vznikl zde školní statek. Po roce 1961 zde hospodařil státní statek, později zemědělské výrobní sdružení. V průběhu desetiletí došlo k jeho značné devastaci. Po revoluci v roce 1989 byl ve vlastnictví soukromých subjektů. Dne 15. 9. 1994 byl prohlášen kulturní historickou památkou. V roce 2005 přešel kompletně celý rozsáhlý komplex o rozloze tří hektarů do majetku města. V letech 2008 – 2011 díky finanční podpoře z fondů Evropské unie proběhla rozsáhlá přestavba hlavní části nemovité kulturní památky na podnikatelský inkubátor.

1

2

Odkaz: Panský dvůr – Pohledy do historie

 

Kostel sv. Petra a Pavla

Je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18.století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759 – 1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu, byl zaklenut a střecha pokryta taškami. Vystavěna byla věž se sakristií v přízemí a skladištěm v prvním patře. Podobu, kterou kostel získal při této přestavbě, si zachoval do dnešní doby. Za důležitou zmínku jistě stojí slavnostní svěcení dvou nových zvonů, z nichž jeden nese jméno Marie (620 kg) a druhý sv. Josef (340 kg), které se konalo 21. září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera.

3

 

Kaple Panny Marie

K dalším významným památkám náleží kaple Panny Marie v blízkosti kostela, která se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejím patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18. století.

 

Plastiky

Svatý Florián

Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777, umístěná před kostelem.

Jan Nepomucký

Socha sv. Jana Nepomuckého, stojící na severní straně kostela, je druhou největší plastikou ve městě. Autorem byl Václav Bok.

Cyril a Metoděj

Bokovo sousoší sv. Cyrila a Metoděje, datováno 1887, naleznete rovněž na severní straně kostela.

Svatá Anna

Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904.

Panna Marie Hostýnská

Socha Panny Marie Hostýnské z roku 1887 stojí u Pálenice.

Panna Marie Lurdská

Za městem u silnice do Míkovic naleznete sochu Panny Marie Lurdské z roku 1932.

Sochy na náměstí

Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou umístěné na prostranství před poštou v roce 1997. Autorem je akademický sochař Bořek Zeman. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák téhož autora.

 

Památník

Památník osvobození, stojící na mohutném soklu uprostřed města, byl odhalen 28.října 1946 a je dílem místního rodáka, akademického sochaře Jana Habarty.

 

Kříže

Kříž v trati Petříkovec

Nejstarší kříž pochází z roku 1747 a je umístěn v trati Petříkovec za městem, při silnici do Ostrožské Nové Vsi.

Kříže u kostela

Před kostelem stojí proti sobě dva kříže, pocházející z roku 1865 a 1870. U kostela při silnici naleznete kříž datovaný k roku 1867.

Kříž u silnice do Hluku (pod cihelnou)

Kříž z roku 1867.

Kříž v zahradě domu č. 1125 v ulici Na Rybníčku

Kříž z roku 1868.

Kříže na hřbitově

U vchodu na hřbitov naleznete kříž z roku 1890 a uprostřed hřbitova ční kříž z černé žuly, postavený nákladem farníků v roce 1951.

Kříž v ulici Na Bělince

V ulici Na Bělince spatříte kříž z dílny F. Zbořila, pocházející z roku 1893.

Kříž

V trati Dlouhé, na rozcestí polních cest mezi dvěma kaštany, stojí kříž, který nechali v roce 1932 postavit Jiří a Marie Habartovi. Na žulové desce je nápis: „Pozastav se lidská duše, zbožně popatř na ten kříž, k němu lásku, úctu uchoveja buď jist, že zvítězíš“.

Kříž v ulici Záhumní

Na Záhumní stojí železný kříž s kamenným podstavcem z roku 1851.

 

Aby byl výčet křížů úplný, je třeba dodat, že na Suchém řádku stával pod lipou kamenný kříž z roku 1828, který se však do dnešních dní nedochoval.