Město Kunovice

Město Kunovice se nachází na jihovýchodní Moravě v jihozápadní části Zlínského kraje 3 km jižně od Uherského Hradiště. Leží na řece Olšavě nedaleko jejího ústí do řeky Moravy v nadmořské výšce 185 m. Rozkládá se v úrodné nížině Dolnomoravského úvalu, z jihu jsou ohraničeny Hluckou pahorkatinou, patřící k Vizovické vrchovině, ze západu pak pohořím Chřiby.

kunovice-leti-logo-2

Kunovice byly od roku 1971 součástí města Uh. Hradiště jako jeho městská část. V roce 1990 občané v místním referendu vyjádřili svoji vůli město osamostatnit. 1. ledna 1991 se začala psát novodobá historie samostatných Kunovic. V roce 1997 byly Kunovice prohlášeny městem. Dnes žije v našem městě 5 400 obyvatel.

OKSCRS_panorama_2_11_2011

Město má bohatou historii. Svědčí o tom množství archeologických nálezů již ze starší doby kamenné. V době velkomoravské na území dnešních Kunovic leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše. Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice stávají správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce se zaznamenaným místem jednání – Cunovicz. Jméno pochází pravděpodobně od jména franckého knížete Kunráda – česky Kuna (Kuno), jehož potomci se nazývali Kunovici. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Kunovice byly prvním známým místem, které se podařilo Přemyslovcům připojit k Moravě. Křižovaly se zde obchodní cesty a z Uherského Brodu sem byla přeložena celní stanice. Tím se zvýšil hospodářský význam sídla. V roce 1257 bylo založeno královské město Uherské Hradiště. Tím začal pomalu klesat význam Kunovic, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko brzy získávají zpět svá privilegia bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním. K plnému rozvoji Kunovic dochází po 2. pol. 19. stol., kdy počet 69 živností se postupně zvýšil až na 377 pod dohledem vlastního živnostenského společenstva. Typickou kunovickou živností byli podomní obchodníci, tzv. „handrláci“. Pro svou výhodnou zeměpisnou polohu byly Kunovice zemědělskou oblastí známou ovocnářstvím, zelinářstvím a vinařstvím. Ze zemědělských podniků bylo nejvýznamnější bývalé zemědělské družstvo Mír, dnes Agrokomplex, a. s., Kunovice.

Rozvoji průmyslu napomohlo vybudování železnice, Kunovice se staly důležitým nákladním a osobním železničním uzlem a spojkou mezi Vlárskou dráhou a tratí Břeclav – Přerov. Největšími podniky se v 2. pol. 19. stol. staly cihelny, z nich jednu získal v r. 1898 Josef Abrhám. Vedle cihelen se rozvíjel průmysl na zpracování zeleniny (bří Horsákové, nyní Hamé, a.s., a nové podniky mrazíren a chladíren Českomoravské mrazírny, k.s., a Rochus, s. r.o.). Kunovice jsou známy výrobou letadel, která se zde začala vyrábět po r. 1937 v letecké továrně Avia, později Letu, a. s., nyní Aircraft Industries, a.s., mezi nejznámější vyráběná letadla patří L 13 Blaník, L 29 Delfín, Z 37 Čmelák, L – 410 a L – 610. V Kunovicích je i letiště s mezinárodním statutem. Z nově vzniklých podniků v Kunovicích sídlí Ramet, a. s., s výrobou radiolokační a měřící techniky a Evektor, letecká konstrukční kancelář a Evektor-Aerotechnik, a s. – přední výrobce letecké techniky, vyrábějící ultralehký letoun EV-97 Eurostar.

Více než 70-letou tradici letecké výroby v Kunovicích připomíná unikátní letecké muzeum. Slovácký aeroklub kunovice nabízí návštěvníkům vyhlídkové lety v motorových i bezmotorových letadlech. Je zde také možné absolvovat speciální školu létání a parašutismu, pro zájemce jsou připraveny také tzv. tandemové seskoky a balonové létání.

Škola – v souvislosti s farou – existovala v obci již v době předhusitské. Dnes jsou ve městě dvě základní školy a základní umělecká škola. Střední školství je zastoupeno Soukromou střední odbornou školou, s .r. o., a Vyšší odbornou školou právní. Evropský polytechnický institut, s. r. o., jako první soukromá vysoká škola na Moravě, poskytuje vysokoškolské bakalářské vzdělání. Předškolní výchova probíhá ve velmi pěkné mateřské škole, která je největší školou tohoto typu v okrese.

Obyvatelé i návštěvníci města mohou využívat mnoha sportovišť – široké vyžití nabízí sportovní hala, sokolské hřiště, fotbalové hřiště, tenisové kurty, softbalové hřiště a koupaliště. Dlouholetou tradici má v Kunovicích házená, jejíž jeden z oddílů patří mezi pět nejlepších družstev v ČR.

Kunovice měly a mají strategickou polohu, leží na křižovatce prastarých obchodních cest. Tato poloha hrála vždy důležitou roli v dějinách. Války, které procházely Evropou, se však téměř vždy dotkly Kunovic. Proto se zde nedochovalo mnoho hmotných kulturních památek.

Nejvýznamnější nemovitou kulturní památkou je Panský dvůr v centru města, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1301. V letech 2009 – 2011 prošel kompletní rekonstrukcí. Dnes je využíván jako Podnikatelský inkubátor Kunovice. Kostel sv. Petra a Pavla je rovněž staršího data v letech 1759 – 1761 byl barokně přestavěn. Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí také plastiky a kříže. Nejstarší kříž pochází z roku 1747. Město Kunovice získalo a opravilo do původní podoby vesnické stavení z konce 19. století, které je ukázkou tradičního lidového bydlení – Památkový domek.

Zůstalo zde však bohaté nehmotné dědictví – lidová kultura. Lidový oděv, který je znalci hodnocen jako jeden z nejzajímavější slováckých krojů. Místní písně i bohatá studnice lidové poezie, ale i tradice a zvyky – především fašank, jízda králů, která byla v roce 2011 zapsána na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, stejně jako tanec verbuňk, který se tančí nejen ve Škole lidových tanců, ale i na hodech s právem.

Z bohatého kulturního dědictví čerpá pět místních dětských folklorních souborů, folklórní soubory Handrlák, Kunovjan, Lintava, čtyři cimbálové muziky a tři pěvecké sbory. Od roku 1994 jsou Kunovice místem konání Mezinárodního dětského folklorního festivalu „Kunovské léto“. Za příkladný vztah ke kultuře, její podporu, rozvoj, za její propagaci a především za trvalou ochranu kulturního dědictví předků v regionu město Kunovice obdrželo v roce 2005 od Masarykovy akademie umění Cenu Rudolfa II.

Kunovice představuji významné residenční, kulturní a ekonomické centrum udržující si svou vlastni identitu v rámci souměstí Kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město. Město přátelské k rodině, které má výhody města, ale nabízí komfort venkovského prostředí. Moderní město známé po celém světě výrobou malých dopravních letadel a leteckým průmyslem s dlouholetou tradicí. Město podporující podnikání i inovace prostřednictvím dobře fungujícího podnikatelského inkubátoru.

Kunovice jsou dnes dynamicky se rozvíjejícím městem, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí podmínky pro spokojený život i příjemný pobyt.