Jízda králů má v Kunovicích dlouholetou tradici. Jde o obyčej patrně předkřesťanského původu. V křesťanské chronologii jde o svátek svatodušní, tradičně pořádaný na svatodušní pondělí.V současnosti se přenáší termín jízdy králů do dnů pracovního volna. První písemná zmínka o konání této slavnosti v Kunovicích je z roku 1897. Již v roce 1771 je doložena její obdoba při příležitosti návštěvy císaře Josefa II. na kunovické faře a jeho následného doprovodu do Uherského Hradiště. Šlo o takzvané banderium – skupina místních chlapců, kteří na vyzdobených koních doprovázeli významné osoby, aťsvětské nebo církevní, při jejich návštěvě obce.

jk3_rok_1931-_uvitani_masaryka_thumb_0

Banderium vítající T.G.M. 1931

 

Jízda králů se zřejmě jezdívala každým rokem až do roku 1914, kdy byla tato tradice přerušena I.světovou válkou. Po jejím skončení byly jízdy králů opět obnoveny a jezdily se pravděpodobně až do roku 1944, kdy byl králem Antonín Hráček. První poválečná jízda králů se konala v roce 1954, v následujícím roce byla zakomponována do spartakiádního průvodu – jinak by se zřejmě nemohla konat. Posledním králem v roce 1956, před dalším přerušením tradice, byl Antonín Hanáček. Následně jela jízda králů v roce 1962, kdy byl králem František Jurásek, a 1966 pod vedením Tomáše Kučery. Poté, s výjimkou roku 1968, se až do roku 1972 jezdilo každoročně. V roce 1970 jela jízda poprvé a zřejmě i naposledy bez povolení obce (Kunovice byly tehdy částí Uh. Hradiště), jen na příkaz krále Milana Staška.

Po roce1972, kdy byl králem Antonín Habarta, byla tradice opět přerušena – tentokrát na dlouhých čtyřiadvacet let. K poslední obnově došlo v roce 1996 z iniciativy Antoše Machálka a za podpory místní samosprávy. Jízda králů tehdy dobře zapadla do průběhu oslav 800. výročí první písemné zmínky o Kunovicích. Od té doby se obyčej koná ve dvouletých intervalech. Prvním novodobým králem byl Viktor Horsák, po něm následovali Tomáš Vlachynský (1998) a Jan Rathúský (2000). Prvním králem nového milénia byl v roce 2002 Ondřej Siman a v roce 2004 se stal jeho nástupcem Martin Pěcha, králem  jízdy králů 2006 byl  Jan Libosvár a v roce 2008 Miroslav Duda, roce 2010  Adam Joura, v roce 2012 Jakub Machálek. V roce 2014 se stal králem Radovan Siman, který letos předal královskou korunu Adamu Hlaváčovi, který byl letošním králem Jízdy králů 2016.

Ústřední postavou jízky králů je král, což má být podle tradice panic. Proto bývají za krále voleni chlapci ještě nedospělí. Král jede na bílém koni přestrojen v ženském šatu, s tváří zakrytou pentlemi a růží v ústech na důkaz mlčenlivosti. Po straně má pobočníky s tasenými šavlemi, jejichž úkolem je krále chránit. V čele průvodu jede praporečník, další jezdci jsou buď vyvolávači – ministři, kteří žádají rodiče o krále, anebo vyvolávači – výběrčí. Ti vyvolávají vtipné vyvolávky a inkasují za ně od přihlížejících drobné finanční příspěvky „na chudobného krála“. Jízdu králů veřejně povoluje starosta. Na závěr družina vrací krále jeho rodičům, děkuje jim za něho a účastní se večeře – hostiny v domě králových rodičů.