Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18.století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759 - 1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu, byl zaklenut a střecha pokryta taškami. Vystavěna byla věž se sakristií v přízemí a skladištěm v prvním patře. Podobu, kterou kostel získal při této přestavbě, si zachoval do dnešní doby. Za důležitou zmínku jistě stojí slavnostní svěcení dvou nových zvonů, z nichž jeden nese jméno Marie (620 kg) a druhý sv. Josef (340 kg), které se konalo 21.září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera.

Bývalý "kunovický zámek", o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592, představuje dnes komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Dnes objekt bývalého panského dvorce lichtenštejnských knížat, kteří přeměnili dosavadní tvrz ve vrchnostenský dvůr a kteří byli majiteli statku téměř 300 let. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům Lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16., či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt D s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a dále samostatně stojící sýpka. K hodnotným dochovaným detailům lze počítat veškerá technická zařízení či jejich fragmenty, zachované v původních prostorách a souvisejících s historickou stavbou. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou.

Kaple Panny Marie

K dalším významným památkám náleží kaple P. Marie v blízkosti kostela, která se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejím patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18.století.více

Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí také plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777, umístěná před kostelem.

Druhou největší plastikou je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící na severní straně kostela. Autorem byl Václav Bok.

Na severní straně kostela je umístěno rovněž Bokovo sousoší sv. Cyrila a Metoděje, datováno 1887.

Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904.

U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887.

Za městem u silnice do Míkovic uvidíme sochu P.Marie Lurdské z roku 1932.

Památník osvobození, stojící na mohutném soklu uprostřed města, byl odhalen 28.října 1946 a je dílem místního rodáka, akademického sochaře Jana Habarty.

Nejstarší kříž pochází z roku 1747 a je umístěn v trati Petříkovec za městem, při silnici do Ostrožské Nové Vsi.

Před kostelem stojí kříž z roku 1865.

U kostela při silnici se nachází další kříž, který je datován k roku 1867. Ze stejného roku pochází i kříž , stojící u silnice do Hluku pod cihelnou. V zahradě domu č. 1125 v ulici Na Rybníčku můžeme vidět kříž z roku 1868. Před kostelem stojí proti sobě dva kříže, pocházející z roku 1865 a 1870.

U vchodu na hřbitov nalezneme kříž z roku 1890 a uprostřed hřbitova ční kříž z černé žuly, postavený nákladem farníků v roce 1951. V ulici Na Bělince spatříme další kříž z dílny F. Zbořila, pocházející z roku 1893.

V trati Dlouhé, na rozcestí polních cest mezi dvěma kaštany, stojí kříž, který nechali v roce 1932 postavit Jiří a Marie Habartovi. Na žulové desce je nápis: Pozastav se lidská duše, zbožně popatř na ten kříž, k němu lásku, úctu uchoveja buď jist, že zvítězíš.

Aby výčet křížů v obci byl úplný, je třeba vzpomenout ještě dva kříže. Na Záhumní stojí železný kříž s kamenným podstavcem z roku 1851 a na Suchém řádku stával pod lipou kamenný kříž z roku 1828, který se však do dnešních dní nedochoval.

Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou umístěné na prostranství před poštou v roce 1997, Autorem je akademický sochař Bořek Zeman. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák téhož autora.